TETYANA<\/strong><\/p>\nR\u00e1no, kolem 4:45, m\u011b probudil telefon. M\u00e1ma mi vyd\u011b\u0161en\u011b ozn\u00e1mila, \u017ee za\u010dala v\u00e1lka. Najednou jsem sly\u0161ela mohutn\u00fd \u0159ev nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch letadel. M\u00e1ma m\u011b po\u017e\u00e1dala, abych nachystala v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci a vzala si v\u0161echny dokumenty. Dohodli jsme se, \u017ee se cel\u00e1 rodina sejde u m\u00e9 sestry. Cestou jsem se prod\u00edrala obrovskou dopravn\u00ed z\u00e1cpou. \u0158\u00eddit sama bylo najednou d\u011bsiv\u00e9, obvykle sv\u00e9 auto \u0159\u00edd\u00edm sama a r\u00e1da, proto\u017ee se za volantem c\u00edt\u00edm \u0161\u0165astn\u00e1, ale najednou to bylo v\u0161echno jinak. A\u017e do pozdn\u00edho ve\u010dera jsme byli s rodinou v panice. V\u0161ichni jsme sed\u011bli u sestry a poslouchali jsme nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 letadla l\u00e9taj\u00edc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nad na\u0161\u00ed st\u0159echou. Nikdy nezapomenu ten zvuk\u2026 Nikdy nezapomenu ten pocit strachu\u2026Pak se n\u00e1m najednou ozval zn\u00e1m\u00fd z arm\u00e1dy a poradil n\u00e1m, abychom okam\u017eit\u011b opustili m\u011bsto. Nebrali jsme si \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bci, prost\u011b jsme okam\u017eit\u011b nasedli do auta, kter\u00e9 bylo zrovna pln\u011b natankovan\u00e9 a na naftu, a jeli jsme, ani\u017e bychom vlastn\u011b v\u011bd\u011bli, kam jedeme. Svoje auto, Mini, kter\u00e9 m\u011blo jen p\u016flku n\u00e1dr\u017ee pln\u00e9 benz\u00ednu, jsem se rozhodla nechat zaparkovan\u00e9 u soused\u016f, proto\u017ee jsem nev\u011bd\u011bla, jestli je\u0161t\u011b n\u011bkde budu moci natankovat. V\u0161ude bylo toti\u017e tolik lid\u00ed, kte\u0159\u00ed opou\u0161t\u011bli m\u011bsto. Zd\u00e1lo se mi tak lep\u0161\u00ed ho nechat doma, ne\u017e uv\u00edznout n\u011bkde u silnice bez paliva.<\/p>\n
<\/p>\n
Kdy\u017e jsem Mini parkovala, \u0159\u00edkala jsem si, jestli je tohle naposledy, co ho parkuju. Ale pak jsem si \u0159ekla, \u017ee m\u00e1m tyhle pochmurn\u00e9 my\u0161lenky jenom proto, jak moc ho miluju.<\/p>\n
Na v\u00fdchod\u011b Ukrajiny jsem s rodinou z\u016fstala asi dva m\u011bs\u00edce. Kdy\u017e jsem zjistila, \u017ee je Mini tot\u00e1ln\u011b zni\u010den\u00e9, samoz\u0159ejm\u011b m\u011b to mrzelo, ale neplakala jsem. Hlavn\u011b jsem se b\u00e1la o v\u0161echny lidi, kte\u0159\u00ed ve m\u011bst\u011b z\u016fstali. A\u017e pozd\u011bji, kdy\u017e jsme se s rodinou vr\u00e1tili dom\u016f a vid\u011bla jsem sv\u00e9 milovan\u00e9, modern\u00ed, cool Mini, nebo p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno ty spalen\u00e9 zbytky, co z n\u011bj zbyly, rozbre\u010dela jsem se. Bylo to moje prvn\u00ed auto. Dostala jsem ho jako d\u00e1rek od rodi\u010d\u016f. Milovala jsem ho tak moc, \u017ee jsem n\u011bkdy ani nemohla uv\u011b\u0159it, jak cool auto \u0159\u00edd\u00edm. Myslela jsem si, \u017ee m\u00e1m nejlep\u0161\u00ed auto na sv\u011bt\u011b. Moje prvn\u00ed auto. Moje Mini, kter\u00e9 st\u00e1le miluju a v\u017edycky milovat budu!<\/p>\n
Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e vid\u00edm Mini Cooper na silnici, usm\u011bju se a \u0159eknu si: P\u00e1ni, jsou tak cool! Ano, st\u00e1le mi chyb\u00ed, ale d\u011bkuji Bohu, \u017ee jsem v t\u00e9hle hrozn\u00e9 v\u00e1lce p\u0159i\u0161la jen o materi\u00e1ln\u00ed v\u011bci a v\u0161ichni moji p\u0159\u00edbuzn\u00ed a p\u0159\u00e1tel\u00e9 jsou v bezpe\u010d\u00ed a se mnou!<\/p>\n
<\/p>\n
Z m\u00e9ho milovan\u00e9ho aut\u00ed\u010dka zbyly jen kl\u00ed\u010de a ty si nech\u00e1m nav\u017edy! Proto\u017ee moje Mini je moje l\u00e1ska!<\/p>\n
\u041e\u043b\u0435\u043a\u0441\u0456\u0439 \u041a\u0430\u0431\u0430\u043d\u0435\u0446\u044c<\/strong> \nOLEKSIY KABANETS<\/strong><\/p>\nP\u0159ed v\u00e1lkou jsem bydlel se \u017eenou na adrese: Irpin, 22z Kyjevsk\u00e1 ulice. Rodi\u010de, bratr a babi\u010dka bydleli v Hostomelu vedle leti\u0161t\u011b, kde se odehr\u00e1valy nejkrut\u011bj\u0161\u00ed boje. 24. \u00fanora k n\u00e1m rodi\u010de p\u0159ijeli do Irpinu autem pln\u00fdm v\u011bc\u00ed. \u0160lo o GAZ 31105 z roku 2008, t\u00e9m\u011b\u0159 sb\u011bratelsk\u00fd kousek, proto\u017ee byl vyroben jako posledn\u00ed ze s\u00e9rie. Moje \u017eena se tou dobou skr\u00fdvala spolu se sousedy a stavebn\u00edmi d\u011bln\u00edky p\u0159ed ost\u0159elov\u00e1n\u00edm ve sklep\u011b nov\u011b postaven\u00e9 \u0161kolky vedle reziden\u010dn\u00edho komplexu, kde jsme bydleli. Auto doslova nacpan\u00e9 na\u0161imi v\u011bcmi bylo zaparkovan\u00e9 vedle domu a \u010dekalo. J\u00e1 a cel\u00e1 moje rodina jsme po celou tu dobu, po cel\u00fdch 10 dn\u00ed, sed\u011bli ve sklep\u011b. Jen jednou jsem za\u0161el do l\u00e9k\u00e1rny, proto\u017ee byli v\u0161ichni nemocn\u00ed, a jednou pro chleba. To bylo poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, co jsem musel st\u00e1t ve front\u011b na chleba 4 hodiny.<\/p>\n
<\/p>\n
4. b\u0159ezna u\u017e prob\u00edhaly boje s Rusy na v\u0161ech vjezdech do Irpinu. Ost\u0159elov\u00e1n\u00ed dos\u00e1hlo vrcholu, bylo nesm\u00edrn\u011b intenzivn\u00ed. Svou \u017eenu, matku a babi\u010dku jsem se sna\u017eil dostat do evakua\u010dn\u00edho vlaku, ale dostali jsme se pod minometnou palbu p\u0159\u00edmo na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Irpinu. Nikdy jsme se k tomu vlaku nedostali. Ale v\u0161ichni jsme jako z\u00e1zrakem p\u0159e\u017eili. 5. b\u0159ezna vnikli Rusov\u00e9 do Irpinu, a tak jsem se rozhodli ut\u00e9ct p\u0159es Romanivsk\u00fd most. Bohu\u017eel n\u00e1m v aut\u011b do\u0161el benz\u00edn, tak\u017ee jsme se rozhodli ho nechat na m\u00edst\u011b a most p\u0159ej\u00edt p\u011b\u0161ky. Cestou n\u00e1s vyzvedla ukrajinsk\u00e1 arm\u00e1da a odvezla n\u00e1s na p\u0159echod v Romanivce, po dvou hodin\u00e1ch ch\u016fze jsme pak nasedli do evakua\u010dn\u00edch autobus\u016f. U\u017e ve\u010der jsme se od soused\u016f dozv\u011bd\u011bli, \u017ee hned po na\u0161em odjezdu do\u0161lo k siln\u00e9mu ost\u0159elov\u00e1n\u00ed. Byl zasa\u017een n\u00e1\u0161 i sousedn\u00ed d\u016fm, ze kter\u00e9ho na na\u0161e auto spadla ho\u0159\u00edc\u00ed st\u0159echa. Auto vzpl\u00e1lo a zni\u010dilo se. N\u00e1pis na karoserii \u201eK22z\u201c znamen\u00e1 \u201eKyjevsk\u00e1 ulice, budova 22z\u201c. Vytvo\u0159ili jej na\u0161i soused\u00e9 pro dal\u0161\u00ed identifikaci vozu.<\/p>\n
\u0410\u043d\u043d\u0430 \u0414\u0435\u043d\u0438\u0441\u043e\u0432\u0430<\/strong> \nANNA DENISOVA<\/strong><\/p>\n\u017divot v barv\u00e1ch a zni\u010den\u00fd sv\u011bt ztracen\u00fdch sn\u016f<\/strong><\/p>\nJmenuji se Denisova Anna Oleksandrivna. V\u017edy jsem byla fantasta a sn\u00edlek, cht\u011bla jsem se st\u00e1t slavnou spisovatelkou. Od d\u011btstv\u00ed p\u00ed\u0161u b\u00e1sn\u011b o l\u00e1sce. A m\u016fj optimismus byl bezmezn\u00fd.<\/p>\n
Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 sen. Od nad\u011bje, \u017ee n\u011b\u010deho dos\u00e1hne, a\u017e k touze n\u011bco vytvo\u0159it a prom\u011bnit v realitu. Mysl\u00edm, \u017ee jsem v\u017edycky m\u011bla docela oby\u010dejn\u00e9 sny. Aby byla rodina zdrav\u00e1, aby byli v\u0161ichni v po\u0159\u00e1dku, \u017eili v harmonii a porozum\u011bn\u00ed.<\/p>\n
Cel\u00fd \u017eivot jsem cht\u011bla v\u011bci zlep\u0161ovat, b\u00fdt laskav\u011bj\u0161\u00ed a co nejv\u00edce pozitivn\u00ed. Narodila jsem se v Kyjev\u011b a p\u0159ed 8 lety se p\u0159est\u011bhovala do Irpinu. Rodina a rodi\u010de pro m\u011b v\u017edy znamenaly kl\u00ed\u010dov\u00e9 hodnoty. Cel\u00fd \u017eivot jsem studovala a pracovala, m\u00e1m dv\u011b vy\u0161\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
Auto jsme si s man\u017eelem koupili v roce 2018, dlouho jsme na n\u011bj \u010dekali, pak jsme jej kompletn\u011b opravili a utratili za n\u011bj v\u0161echny na\u0161et\u0159en\u00e9 pen\u00edze. Zat\u00edmco si n\u011bkdo mohl dovolit dovolenou a relaxaci, pro m\u011b bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 vyd\u011blat pen\u00edze a n\u011b\u010deho dos\u00e1hnout. I kdy\u017e to t\u0159eba znamenalo odep\u0159\u00edt si dovolenou. Abyste n\u011b\u010deho dos\u00e1hli, mus\u00edte se sna\u017eit \u2013 alespo\u0148 to bylo moje \u017eivotn\u00ed motto.<\/p>\n
Cht\u011bla jsem um\u011bt \u0159\u00eddit, ale nikdy jsem si nemyslela, \u017ee se mi to bude l\u00edbit tak moc. A pak u\u017e jsem to byla jen j\u00e1 a silnice. S autem jsem byla jedno t\u011blo, kr\u00e1sn\u011b spojen\u00ed. Ten pocit \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e jsem \u0159\u00eddila, byl naprosto ohromuj\u00edc\u00ed.<\/p>\n
Kdy\u017e jsme se p\u0159est\u011bhovali do Irpinu, koupili jsme gar\u00e1\u017e, kterou jsem zaplnili man\u017eelov\u00fdm n\u00e1\u0159ad\u00edm. V\u0161e bylo na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. N\u011bco jsme u\u0161et\u0159ili a gar\u00e1\u017e jsme vylep\u0161ili, zpevnili, z\u00fatulnili. Postupem \u010dasu jsme postavili druhou gar\u00e1\u017e \u00fapln\u011b od p\u00edky. V\u0161echno jsme v n\u00ed p\u011bkn\u011b vybavili, aby tu auto mohlo bezpe\u010dn\u011b odpo\u010d\u00edvat ve sv\u00e9m vlastn\u00edm \u201eautodomku\u201c.<\/p>\n
A pak ude\u0159ila nov\u00e1 realita. Dny p\u0159ed odjezdem byly velmi t\u011b\u017ek\u00e9\u2026 \n5. b\u0159ezna jsme cestovali z Irpinu do jin\u00e9 \u010d\u00e1sti Ukrajiny. Okam\u017eit\u011b jsem se toti\u017e rozhodla, \u017ee neopust\u00edm svou zemi. Cesta byla velmi obt\u00ed\u017en\u00e1, tr\u00e1pilo m\u011b, \u017ee jsme s sebou nevzali auto, ale ne\u0161lo to. Hezk\u00fd, nabl\u00fdskan\u00fd, st\u0159\u00edbrn\u00fd d\u017e\u00edp by Rusy p\u0159\u00edli\u0161 l\u00e1kal. Jen\u017ee, j\u00e1 jsem necht\u011bla opustit nic! V\u0161echno, \u010deho jsme dos\u00e1hli b\u011bhem na\u0161eho \u017eivota, n\u00e1\u0161 d\u016fm, gar\u00e1\u017ee\u2026 Bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 za sebou nechat cel\u00fd \u017eivot! \nStejn\u011b jsem ale c\u00edtila malou nad\u011bji, \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9. Kdy\u017e cel\u00fd \u017eivot vyza\u0159ujete dobro a laskavost, vr\u00e1t\u00ed se v\u00e1m to? Nebo ne? No, takhle to v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b ale nefunguje\u2026<\/p>\n
<\/p>\n
Do Irpinu jsme se vr\u00e1tili v polovin\u011b dubna. Nejprve jsme vid\u011bli d\u016fm bez in\u017een\u00fdrsk\u00fdch s\u00edt\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9 teplo, \u017e\u00e1dn\u00e1 voda ani plyn. Varovali n\u00e1s, \u017ee pro \u017eeny je p\u0159\u00edli\u0161 brzy na n\u00e1vrat, proto\u017ee je pro n\u011b obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed p\u0159e\u017e\u00edt v tomhle \u201enepohodl\u00ed\u201c. J\u00e1 ale cht\u011bla dom\u016f. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 d\u00edvat se na rozbit\u00e1 okna a kovov\u00e9 \u00falomky z ost\u0159elov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 ulp\u011bly ve zdech\u2026 Nic nebylo tak, jak by m\u011blo b\u00fdt. V\u0161e bylo zni\u010deno a znehodnoceno. V\u00e1lka je krut\u00e1\u2026<\/p>\n
Dozv\u011bd\u011bli jsme se, \u017ee kolem 6. b\u0159ezna kv\u016fli jednomu p\u0159\u00edm\u00e9mu z\u00e1sahu sho\u0159ela prvn\u00ed gar\u00e1\u017e spolu s n\u00e1\u0159ad\u00edm a v\u0161\u00edm, co jsme l\u00e9ta stav\u011bli. Druh\u00fd p\u0159\u00edm\u00fd z\u00e1sah pak sp\u00e1lil gar\u00e1\u017e s autem. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d objevujeme, co n\u00e1m chyb\u00ed a sho\u0159elo v gar\u00e1\u017ei.<\/p>\n
Kdy\u017e jsme se vr\u00e1tili a bl\u00ed\u017eili se k br\u00e1n\u011b, st\u00e1le jsem doufala, \u017ee bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. V\u0161ude ale byly d\u00edry a jasn\u011b napov\u00eddaly, \u017ee v po\u0159\u00e1dku nen\u00ed v\u016fbec nic. A tak\u00e9 sv\u011btlo: Pro\u010d je vid\u011bt sv\u011btlo skrze zav\u0159enou br\u00e1nu? No tak pro\u010d?<\/p>\n
Otev\u0159eli jsem br\u00e1nu, jak jen jsme mohli. Byla prost\u0159\u00edlen\u00e1 i sp\u00e1len\u00e1. Sv\u011btlo\u2026 Najednou tam nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 st\u011bny ani st\u0159echa. Jak je to mo\u017en\u00e9? Pro\u010d je v\u0161ude popel? Pro\u010d je v\u0161echno rezav\u00e9?<\/p>\n
V\u0161echny tyto ot\u00e1zky mi rvaly srdce i mysl. \u010clov\u011bk to vid\u00ed, ale nech\u00e1pe, jak se to mohlo st\u00e1t. Ale to byla jen prvn\u00ed gar\u00e1\u017e s n\u00e1\u0159ad\u00edm a v\u011bcmi. \u0158\u00edkali jsme si, \u017ee hor\u0161\u00ed u\u017e to b\u00fdt nem\u016f\u017ee a p\u0159istoupili jsme ke dve\u0159\u00edm druh\u00e9 gar\u00e1\u017ee. A op\u011bt, sv\u011btlo nemilosrdn\u011b pronikaj\u00edc\u00ed skrz otvory. Najednou jsem vid\u011bla skrz zmrza\u010den\u00e9 dve\u0159e sho\u0159el\u00e9 auto. A op\u011bt, v\u0161ude byl popel, \u017e\u00e1dn\u00fd strop a st\u011bny. Co to m\u00e1 b\u00fdt? To mus\u00ed b\u00fdt chyba? \u017dert? Nemo\u017en\u00e9!!!<\/p>\n
M\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee jsem za\u010dala plakat? Ne. \u0158vala jsem, k\u0159i\u010dela, zu\u0159ila\u2026 V tu chv\u00edli jsem prost\u011b omdlela. \u00dapln\u011b jsem opustila sv\u00e9 pocity a byt\u00ed. V\u0161e, \u010deho jsme dos\u00e1hli, bylo zni\u010deno a znehodnoceno. St\u00e1le jsem se z toho \u00fapln\u011b nevzpamatovala, ale n\u011bjak \u017eiju d\u00e1le.<\/p>\n
Pam\u011b\u0165 existuje, ale realita je pr\u00e1zdn\u00e1.<\/strong><\/p>\nMnoho lid\u00ed n\u00e1m ban\u00e1ln\u011b po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkalo: \u201eV\u0161echno se d\u00e1 obnovit, znovu vyd\u011blat\u2026hlavn\u00ed je, \u017ee jsi na\u017eivu.\u201c L\u00e1me mi srdce, kdy\u017e sly\u0161\u00edm takov\u00e1 \u201elaskav\u00e1\u201c slova. V\u00edm, \u017ee to lid\u00e9 mysl\u00ed dob\u0159e, ale nemaj\u00ed p\u0159edstavu, jak\u00e9 to je cel\u00fd \u017eivot \u0161et\u0159it, abyste n\u011b\u010deho dos\u00e1hli a pak o to p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n
N\u011bkdo, kdo m\u00e1 mo\u017enosti a pen\u00edze cokoliv obnovit, tuhle moji bolest nedok\u00e1\u017ee vn\u00edmat. Pro m\u011b to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9: \u201eV\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.\u201c Nikdy si u\u017e nebudu moci takov\u00e9 auto dovolit. To nen\u00ed mali\u010dkost. Byl to n\u00e1\u0161 sen. Byl to docela nov\u00fd, i kdy\u017e repasovan\u00fd, Jeep Cherokee KL z roku 2015, do kter\u00e9ho jsme investovali na\u0161e \u00faspory. A n\u00e1\u0159ad\u00ed, kter\u00e9 sho\u0159elo, pot\u0159eboval man\u017eel k pr\u00e1ci.<\/p>\n
Cel\u00fd \u017eivot doufat, pracovat, budovat a pak to v\u0161echno ztratit v jednom jedin\u00e9m okam\u017eiku. Je to t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e je ve va\u0161\u00ed zemi v\u00e1lka a vy sn\u00edte o tom, \u017ee se probud\u00edte a \u0159eknete si: \u201eCo to bylo sakra za stra\u0161n\u00fd sen! D\u00edky bohu, \u017ee se mi to jen zd\u00e1lo! Na sv\u011bt\u011b je po\u0159\u00e1d v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00e1lka. V\u0161ichni \u017eij\u00ed, nic nen\u00ed zni\u010deno. Ukrajina \u017eije sv\u00fdm poklidn\u00fdm \u017eivotem. M\u00e1m se dob\u0159e. \u017diju a sn\u00edm o tom, \u017ee bude v\u0161echno dobr\u00e9. Pro m\u011b i pro v\u0161echny ostatn\u00ed. Dobr\u00e9 r\u00e1no a a\u0165 je nebe klidn\u00e9!\u201c<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u041e\u043b\u0435\u043a\u0441\u0430\u043d\u0434\u0440 \u041a\u043e\u0432\u0430\u043b\u044c\u0447\u0438\u043a OLEKSANDR KOVALCHYK M\u00e1m star\u00fd d\u016fm. Tak\u017ee kdy\u017e za\u010dalo ost\u0159elov\u00e1n\u00ed, p\u0159esunul jsem se spolu s dcerou a vnukem ke kamar\u00e1dovi. Jeho d\u016fm byl siln\u011bj\u0161\u00ed, bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a d\u00e1le od centra Irpinu, kde jsme bydleli. Jsme pracovn\u00edci kritick\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 infrastruktury, tak\u017ee jsme nemohli odej\u00edt d\u0159\u00edve. A pak u\u017e bylo pozd\u011b. Rusov\u00e9 st\u0159\u00edleli do civiln\u00edch aut. Nemohl jsem riskovat \u017eivot sv\u00e9 […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":6793,"parent":0,"menu_order":38,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-6759","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"acf":[],"yoast_head":"
P\u0159\u00edb\u011bhy ukrajinsk\u00fdch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li nejen o sv\u00e1 auta | Signal Festival<\/title>\n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n \n\t \n\t \n\t \n \n \n \n\t \n