← Zpět na program
← Zpět na program

Jiří Příhoda (CZ) → Capriccio, UAPs, Karbola

19–24
  • 3 Hradčany
  • Objektová instalace

O projektu

Instalace tří objektů Jiřího Příhody ve Šternberském paláci představuje různé cesty, které autor dlouhodobě rozvíjí ve svých monumentálních sochařských dílech. Všechny jsou konstruovány na precizních základech karteziánské geometrie, proporčních kánonech klasické architektury a fyzikálních zákonech rovnováhy. Pracují s pohybem světla, stínu, kontrasty striktně pevné kostry a jemné transparentní hmoty. Přestože jsou všechny objekty pevné a statické, vyvolávají dojem dynamického pohybu. Rozehrávají iluzivní scénografické drama s ambivalencí vnitřního a vnějšího prostoru. Pro rozlehlý sál konírny vznikl zcela nový objekt Capriccio. Instalace na pomezí architektury a sochy pracuje s odkazem na renesanční vynález perspektivy. Capriccio v historické malbě představovalo žánr krajinomaleb s uměle dotvářenými prvky drobných staveb. Zde se stává osou sálu, jehož reflexe a lineární perspektivu integruje do své konstrukce.

Objekt “UAPs” situovaný v oválném atriu využívá nástroje umělé inteligence k vygenerování  fiktivních světů, které se promítají na jeho stěnu ve směru vedoucím do venkovní zahrady paláce. Tam se nachází objekt s názvem Karbola. Jeho tvary jsou složeny z výsečí koule, které ústí do zářícího trojúhelníkového vstupu. Uprostřed zahrady obklopen bronzovými sochami působí dojmem mimozemské vesmírné lodi.

Umělec*kyně

Jiří Příhoda patří k současným nejvýznamnějším českým umělcům. Částečně žije a tvoří v Novém Mexiku. Věnuje se monumentálním realizacím na pomezí architektury a objektu, přičemž zkoumá zákonitosti perspektivy prostoru, geometrických proporcí i dynamiky světla, zvuku a pohyblivého obrazu. Od roku 1994 využívá také videoprojekce. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, kde navštěvoval ateliéry Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého. V roce 1997 získal cenu Jindřicha Chalupeckého. V období 2005 až 2015 vedl Ateliér intermediální tvorby na AVU. 

V současné době stojí v centru jeho zájmu tvorba alternativních příbytků, určených k přemýšlení a individuální izolaci. Architektonicky čisté – minimální prostory jsou prezentovány v přírodním i ryze městském prostředí. Jeho práce byla k vidění např. na rozsáhlé výstavě VOID v Pražské Galerii Rudolfinum v roce 2022, spoluprací s hudebníkem Brianem Enem na projektu NAVE v roce 2023 tamtéž. Jeho kinetický multimediální objekt Vista Mars je permanentně umístěn v areálu Karlínské Rustonky a byl prezentován v roce 2023 na Signal Festivalu v rámci projektu Satelity. 

Lokalita

Tři monumentální sochařská díla Jiřího Příhody díky různorodě zamýšleným instalacím ve Šternberském paláci ukážou rozdílná zákoutí této vrcholně barokní budovy. Jejím stavebníkem byl říšský hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, který jako potomek jednoho z nejstarších šlechtických rodů patřil k nejmocnějším českým aristokratům. Stavba rozlehlé rezidence, která se uskutečnila v letech 1699–1708, se připisuje Giovannimu Battistovi Alliprandimu. Šternberský palác uchovává od roku 1947 mistrovská díla Národní galerie Praha, jejíž předchůdkyně Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění zde sídlila již v 19. století.

  • Partner instalace

    Národní galerie v Praze

  • Za podpory

    Christie Digital

    • Další instalace