Michal Rataj, Jan Trojan a Dragan Stojčevski (CZ) → Imerze: Ponořeni do zvuku

19:00 - 24:00
  • Centrum
  • Zvuková instalace

O projektu

Mizí ekosystémy, biologická diverzita i zvukové krajiny. Jejich charakteristické zvukové obrysy jsou stále více rozostřovány technologickým šumem. Problémem mizení zvukových krajin se badatelé po celém světě zabývají už od 60. let 20. století.

Naše pozornost však směřuje do situace lokální, do krajiny v okolí hradu Lipnice v srdci Českomoravské vrchoviny. Ocitáme se v Loukově, někdejší zaniklé vsi na Vysočině pod vrchem Melechov. Zvuky zde, v okolí kostela sv. Markéty, už po sedm století symbolizují vztahy mezi krajinou a lidmi. Směrem ven slyšíme kostelní zvon – symbol času a nositele náboženských a sociokulturních hodnot. Slyšíme také varhany – hudební nástroj užívaný při liturgii. Směrem dovnitř se nesou zvuky z přilehlé silnice, zurčení Meziklaského potoka nebo lomoz lidí pracujících na přilehlých polích. Zvuková krajina kolem kostela sv. Markéty vypráví svůj příběh, který se v minulosti dotýkal a dnes dotýká každého zdejšího obyvatele. Abychom si lépe uvědomili vlastní akustickou povahu takové krajiny, přemýšlíme, jak její znějící existenci zachytit, izolovat a naslouchat jí. Chceme-li to udělat, pokoušíme se ji přenést do zcela jiného prostoru a zasadit do odlišné akustické reality jako zvukový monolit.

Prostor kostela je osvětlen scénografickou realizací Dragana Stojčevskiho původně vytvořenou pro inscenaci Král Oidipús v Národním divadle. Jedná se o závěrečný obraz představující odchod oslepeného krále. Samotný koncept inscenace konfrontoval antickou předlohou s křesťanskými rituály a symboly, jak je známe z dneška. V rámci Signal Festivalu dostává objekt nové konotace, neztrácí ale zásadní význam. Je umístěn před oltářem, dočasně si vypůjčuje prostor kostela, stává se novu alternativou zobrazení Spasitele. Kromě symbolické roviny nabízí nové setkání kostelní architektury v dialogu se zvukovou instalaci Michala Rataje.

Zvuková instalace vznikla u příležitosti výročí 100 let Českého rozhlasu.

Umělecké dílo bylo vytvořeno ve spolupráci s katedrou skladby HAMU v rámci projektu Zvuková imerze veřejného a privátního zvukového prostoru, podpořeného z prostředků Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, kterou poskytlo MŠMT v roce 2022.

Zvuková instalace je rozšířena o čtyři večerní improvizační hudební intervence, které se konají mezi 20:00 až 22:00 →

12. a 13. 10. OFFSCREEN trio
Ivan Boreš – elektrická kytara
Michal Rataj – zvukové objekty, prostorový zvuk, live electronics
Jan Trojan – ozvučený plech, live electronics
Jiří Hodina j. h. – zpěv

14. a 15. 10. Letters From Sounds
Michal Rataj – live electronics, klavír
Oskar Török – trubka, live electronics, klavír

Koncept a realizace: Michal Rataj a Jan Trojan
Produkce: Hana Šťastná
Realizace grafické partitury: Tobiáš Horváth
Technická podpora: Jan Křeček, Pietro Nacca
Účinkující: Martin Debřička (saxofon), Štěpán Drtina (violoncello), Jan Dudešek (větrná harfa), Haštal Hapka (pozoun), Michal Hrubý (basklarinet), Jan Jirucha (tuba), Anežka Matoušková (zpěv), Vít Nermut (housle), Mélusine de Pas (viola da gamba), Anna Romanovská Fliegerová (koto), Jan Rösner (zvon), Petr Tichý (kontrabas), Jan Trojan (ozvučený plech, zvon), Zdeněk Závodný (saxofony)
Foto: Petr Neubert

Umělec*kyně

Michal Rataj je širšímu publiku známý především jako autor filmové hudby (Promlčeno, Jan Palach, Rodina je základ státu, České století, Bohéma a další). Jako hudební skladatel je autorem převážně elektronické a instrumentální hudby a od roku 2008 vystupuje jako zvukový performer v Evropě a USA. Jeho skladby jsou pravidelně uváděny na domácích i zahraničních festivalech, spolupracuje s tuzemskými i světovými orchestry a sólisty. Pohybuje se napříč hudebními žánry a na pódiích vystupuje se sólisty z oblasti hudby vážné, experimentální i jazzové. Vyučuje skladbu, elektronickou a filmovou hudbu na katedře skladby HAMU a NYU Prague. Mezi jeho výzkumné zájmy patří tematika zvuku a prostoru. Je autorem projektů pracujících s velkým množstvím reproduktorů ve studiovém i veřejném prostoru (Zoo Praha, Zlínská zrcadla, Císařské lázně Karlovy Vary).

Jan Trojan se věnuje zvukovým performance a komponování hudby pro různá tělesa na domácí scéně i v zahraničí. Dlouhodobě se zabývá vlastnoručně sestaveným ozvučeným nástrojem nazývaným „plech“. Jako hudební skladatel a zvukový designér je autorem desítek pořadů v oblasti radioartu a rozhlasových her. Vyučuje skladbu a elektronickou hudbu na katedře skladby HAMU. Baví ho zvuky, ticho a prostor mezi nimi.

Ivan Boreš je neúnavný hudebník a improvizátor napříč žánry.

Jiří Hodina je předním českým odborníkem na gregoriánský chorál a aktivním hudebníkem se širokým záběrem od staré hudby až po aranžmá lidových písní.

Oskar Török je v našich končinách asi nejvýraznějším představitelem současného přístupu k trubce, jak jej v posledních třech dekádách na světové scéně zformovaly osobnosti, jakými jsou například Nils-Petter Molvaer, Arve Henriksen či Erik Truffaz.

Dragan Stojčevski se narodil v Pančevu na území bývalé Jugoslávie. Vystudoval obor scénografie na DAMU, kde pokračoval i v doktorském studiu. Nyní působí jako pedagog na Katedře alternativního loutkového divadla. Zabývá se site specific tvorbou a realizoval několik instalací ve veřejném prostoru, muzeích a galeriích. Jako scénograf spolupracuje s řadou významných českých režisérů, například s Janem Fričem, Michalem Dočekalem, Jiřím Havelkou, Petrou Tejnorovou, Štěpánem Paclem nebo Zdeňkem Bartošem. Vytváří scény také pro opery, přičemž nejčastěji spolupracuje s Jiřím Heřmanem.

Podporuje

  • Patron instalace

    Hudební fakulta Akademie múzických umění

  • Partner instalace

    Český rozhlas

  • Za podpory

    Farní sbor ČCE U Salvátora