Dagmar Šubrtová (CZ)

Dagmar Šubrtová absolvovala Ateliér veškerého sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze u Kurta Gebauera. V ateliéru pak až do roku 2013 působila jako asistentka. Vedle umělecké profese se věnuje i tematickým kurátorským projektům: v letech 2000–2020 vedla dramaturgii výstavního programu galerie Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd v ČR. Několik let také pracovala jako kurátorka Hornického skanzenu v bývalém dole Mayrau ve Vinařicích. Ve své práci dlouhodobě sleduje proměny krajiny v důsledku trvající industrializace. Neomezuje se jen na reflexi, ale směřuje k sochařské interpretaci nově vznikajících hald a odvalů tzv. nové divočiny, která jsou fyzickým příkladem přírodní obnovy. Od roku 2015 se zabývá projektem Na pomezí samoty / Frontiers of Solitude, který zkoumá aktuální otázky proměn krajiny a problematiku provázanosti postindustriální společnosti a přírody. Je spoluautorkou knihy Průvodce: Současná umělecká díla v krajině.